La Inthonkaew

La se narodila v malé vesničce na kraji džungle v centrálním Thajsku vroce 1980 nebo 1981. Má thajské občanství, ale její předkové pocházeli také z Barmy, Laosu a Číny. Její tatínek byl šaman, strýc byl proslulý buddhistický mnich uctívaný pro své zázračné schopnosti a ženy v její rodině byly tradičně porodní báby.

Do školy La chodila pouze čtyři roky, přičemž do centra vesnice dojížděla z rodné farmy na hřbetě svého oblíbeného vodního buvola a ze školy vždy utekla oknem před koncem vyučování, protože se tam nudila. Po tragické smrti otce se rodina rozpadla a v jedenácti letech se La ocitla sama s dvěma malými bratry, o které se musela starat, a přitom je i sebe živila v džungli jako lovkyně a sběračka, aby přežili po následující dva roky.

Později La prošla řadou manuálních zaměstnání – pracovala např. jako dělnice na stavbě, kuchařka, uklízečka, masérka a pronajímatelka slunečníků na pláži. 

La má tři děti, přičemž první dceru porodila, když jí bylo patnáct, a ve třiatřiceti už byla dvojnásobnou babičkou. V roce 2004, když byla na návštěvě u rodiny na Phuketu, málem zahynula při tsunami, avšak tento traumatický 

zážitek v ní zároveň naplno otevřel její malířské schopnosti.

La začala malovat už v dětství stráveném na thajském venkově, kdy využívala každý útržek papíru, který našla, a sama si vyráběla barvy z bláta a rostlin. Nikdy se jí nedostalo žádného výtvarného školení a nikdy ji nezajímalo umění jako takové. V roce 2010 však začala malovat olejovými barvami svého přítele na plátno a tato technika se stala jejím oblíbeným médiem až do roku 2019, kdy se začala více zaměřovat na kreslení pastelkami.

La maluje s posedlostí a někdy vytvoří i více obrazů během jednoho dne. Lze v nich spatřit reálie české i thajské a občas je v nich i náznak šamanských vhledů do jiných dimenzí reality. 

V její tvorbě se kromě lidí objevují zvířata, rostliny a houby, zejména muchomůrky. Neustále se vrací ke svým autoportrétům. Ráda maluje ve své kuchyni, usazená thajským tradičním způsobem na zemi. Často maluje pozdě v noci, protože tvrdí, že se nikdy nebyla schopná přizpůsobit středoevropskému času.

Do současnosti La vytvořila již více než tři sta obrazů a přibližně čtyři sta kreseb. Doposud měla v Praze šest výstav. Jednu výstavu měla v roce 2018 v Příkazech u Olomouce společně s Ivou Folajtárovou a ve stejném roce byla zastoupena na kolektivní výstavě ze sbírky Pavla Konečného v Luhačovicích. V roce 2019 se konaly tři výstavy jejích obrazů: na přelomu května a června v galerii Artinbox v Praze, v červenci v galerii Bastion v Táboře a v srpnu v galerii Artmaterial.cz v Děčíně. A v říjnu 2019 byla opět zastoupena na výstavě sbírky Pavla Konečného, tentokrát v Přerově. Články o jejích obrazech byly v poslední době publikovány v časopisech Analogon č. 83 (III/1017), Tvar č. 1/2018, Revolver Revue č. 110, Xantypa č. 7-8/2018 a Analogon č. 88 (II/2019).

V roce 2020 se kresby La s koronaviry objevily v časopisech Raw Vision č. 106 a Osservatorio Outisder Art č. 20.  Manuel Anceau měl přednášku o malířském díle La v rámci přednáškového cyklu organizovaného paní Lise Maurer na Institut Protestant de Théologie v Paříži.  A článek srovnávající obrazy La s dílem malujícího peruánského šamana Dimase Paredese byl zahrnut do sborníku Amazonía Unida publikovaného Mendelovou univerzitou v Brně.

Ondřej Sekanina, 2020

Vadnoucí růže

olej na plátně, 90 x 50 cm

Kabelka

olej na plátně, 90 x 50 cm

Muchomůrková žena

olej na plátně, 90 x 50 cm

Démon ze Šen-čenu

olej na plátně, 120 x 90 cm

Sova

olej na plátně, 70 x 90 cm

Zelený kocour

olej na plátně, 110 x 90 cm

Rodina ve víru

olej na plátně, 80 x 50 cm

Žába na Lotusu

olej na plátně, 90 x 70 cm

Ptáci a houby

olej na plátně, 90 x 70 cm